Je to dávka sociální pomoci, která přispívá na zajištění péče o osobu, která je kvůli svému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu závislá na pomoci jiné fyzické osoby, protože má sníženou schopnost postarat se sama o sebe a o svou domácnost.

Podmínky pro poskytování příspěvku na péči jsou upraveny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb..

Příspěvek na péči lze využít na:

• péči rodiny,
• asistenta sociální péče (soused, známý, cizí osoba),
• registrovaného poskytovatele sociálních služeb (např. pečovatelská služba, domov se zvláštním režimem).

Tyto varianty lze samozřejmě kombinovat. Pomoc můžete poskytovat např. vy a pečovatelská služba.

Pozn. Pokud je váš rodič umístěn v domově se zvláštním režimem (nebo v domově pro seniory), příspěvek na péči náleží domovu.

Rozděluje se na 4 stupně, dle toho, kolik péče konkrétní člověk potřebuje.

aktualizováno k 1.7.2019

1. stupeň –  lehká závislost –  880 Kč měsíčně – Každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při třech nebo čtyřech základních životních potřebách.

2. stupeň –  středně těžká závislost – 4 400 Kč měsíčně – Každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při pěti nebo šesti základních životních potřebách.

3. stupeň –  těžká závislost 

– 8 800 Kč měsíčně – u osob, které využívají pobytové sociální služby.
– 12 800 Kč měsíčně – u osob, které nevyužívají pobytové sociální služby.

 Každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při sedmi nebo osmi základních životních potřebách.

4. stupeň –  úplná závislost 

– 13 200 Kč měsíčně – u osob, které využívají pobytové sociální služby.
– 19 200 Kč měsíčně – u osob, které nevyužívají pobytové sociální služby.

Každodenní pomoc nebo dohled z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při devíti nebo deseti základních životních potřebách.

Pokud je příspěvek přiznán, vyplácí se ode dne podání žádosti. Za ty měsíce, ve kterých probíhalo řízení, jej tedy dostanete až zpětně (poté, co bude přiznán).

Vyplácí jej úřad práce a to měsíčně, v kalendářním měsíci, za který náleží.  Lze jej vyplácet převodem nebo poštovní poukázkou.

Pokud byl seniorovi přiznán příspěvek na péči, vzniká i nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením (viz výše).

Žádost o příspěvek

Žádost o příspěvek na péči se podává na úřad práce. Formulář žádosti naleznete zde:

https://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/welcome/forms.jsp

Zároveň musíte podat i Oznámení o poskytovateli pomoci. Naleznete jej také na výše zmíněném odkazu, v sekci Doklady a potvrzení.

Do tohoto oznámení musíte vypsat, kdo rodiči bude poskytovat péči – zda vy, pečovatelská služba nebo někdo jiný. Pokud by se něco časem změnilo, je nutné to na ÚP nahlásit opět tímto tiskopisem.

Tyto dva formuláře je nutné vyplnit, vytisknout, podepsat a odnést nebo odeslat na úřad práce, na příslušné kontaktní pracoviště krajské pobočky ÚP ČR dle místa trvalého bydliště vašeho rodiče (žadatele o příspěvek). Pokud nemáte možnost tisku, můžete si žádost vyzvednout přímo na ÚP.

Současně můžete podat i žádost o příspěvek na mobilitu a o průkaz osoby se zdravotním postižením. Ušetříte si tak další cesty na úřad.

Pokud váš rodič není schopen dojít na úřad (a vy bydlíte např. v zahraničí a nejste schopni za něj tuto záležitost vyřídit), lze i telefonicky požádat o návštěvu sociálních pracovníků z městského úřadu (v jehož obvodu rodič žije), kteří vše vyřídí.

Pokud se zdravotní stav vašeho rodiče a jeho nesoběstačnost zhorší a bude již potřebovat více péče, zažádejte o zvýšení příspěvku na péči. Formulář naleznete také na výše uvedeném odkazu (Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči).

Sociální šetření

Sociální pracovník ÚP pak navštíví vašeho rodiče doma (nebo tam, kde se nachází) a provede sociální šetření, při kterém zjišťuje jeho samostatnost. Je velmi důležité, abyste u tohoto šetření byli přítomni! Domluvte se tedy na ÚP, když tam budete podávat žádost, aby se vám ozvali a domluvili se s vámi na termínu sociálního šetření, protože váš rodič trpí demencí a není schopen sám adekvátně odpovídat.

Tip z praxe

• Často se stává, že senior se před návštěvou vybičuje, uklidí a nastrojí se, obsluhuje pracovnici, jak mu velí slušné vychování a hraje divadlo, jak moc je soběstačný. Poté, co pracovník opustí byt, se senior zhroutí vyčerpáním a žádný příspěvek nedostane, protože na pracovníka působil velmi soběstačně. Vyvarujte se tedy této zkušenosti a účastněte se sociálního šetření. Rodiči dopředu dobře vysvětlete, o co půjde a že je třeba říkat pravdu a ne snažit se předvádět, jaký je ještě junák. Podle níže uvedeného vymezení schopností zvládat základní životní potřeby jej seznamte s tím, na co se ho bude pracovnice ptát. Udělejte to nejlépe těsně před návštěvou, aby to nezapomněl. Buďte u toho, otevřete sociální pracovnici a o vše se postarejte vy. Odpovědi případně doplňujte tak, aby bylo jasné, s čím vším pomáháte a co už váš rodič nezvládne.

Sociální šetření lze provést i ve zdravotnických zařízeních. Avšak pouze v případě, že písemně doložíte příslušné krajské pobočce ÚP, že je rodiči poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů.

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat níže uvedené základní životní potřeby:

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby  (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.)

a) Mobilita

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat:

1. vstávání a usedání,
2. stoj,
3. zaujímat a měnit polohy,
4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu,
5. otevírat a zavírat dveře,
6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.

b) Orientace

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem,
2. mít přiměřené duševní kompetence,
3. orientovat se osobou, časem a místem,
4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí,
5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.

c) Komunikace

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení,
2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv,
3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu,
4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům,
5. používat běžné komunikační prostředky.

d) Stravování

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny,
2. nalít nápoj,
3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji,
4. najíst se a napít,
5. dodržovat stanovený dietní režim,
6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu,
7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.

e) Oblékání a obouvání

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
3. oblékat se a obouvat se,
4. svlékat se a zouvat se,
5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. použít hygienické zařízení,
2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla,
3. provádět celkovou hygienu,
4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. včas používat WC,
2. zaujmout vhodnou polohu,
3. vyprázdnit se,
4. provést očistu,
5. používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. dodržovat stanovený léčebný režim,
2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.

i) Osobní aktivity

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami,
2. plánovat a uspořádat osobní aktivity,
3. styku se společenským prostředím,
4. stanovit si a dodržet denní program,
5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

j) Péče o domácnost

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna:

1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti,
2. manipulovat s předměty denní potřeby,
3. obstarat si běžný nákup,
4. ovládat běžné domácí spotřebiče,
5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj,
6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí,
7. obsluhovat topení,
8. udržovat pořádek.

Posudek lékaře

Krajská pobočka ÚP pak následně pošle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž rámci působí místně příslušná lékařská posudková služba, žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Žadatel nebo jeho zástupce v této fázi obdrží od úřadu práce dopis s názvem „Usnesení o přerušení řízení“. Neznamená to odmítnutí vaší žádosti. Přerušení se týká doby, kdy žádost posuzuje lékař.

Při posuzování vychází lékařská posudková služba ze zdravotního stavu vašeho rodiče, doloženého nálezem ošetřujícího lékaře. Je proto velmi důležité, aby praktický lékař vašeho rodiče měl aktuální zprávy od odborných lékařů. Pokud je nesoběstačnost vašeho rodiče způsobena hlavně demencí, tak zejména psychiatra.

Pozn. Je lepší napsat do žádosti o PNP jen jednoho lékaře vašeho rodiče, nejlépe praktického. Tomu to oznamte a řekněte mu, o jakou dávku se jedná. A mu pak dodávejte všechny zprávy odborných lékařů, ať je má k dispozici i do budoucna, když budete žádat o zvýšení PNP.

Rozhodnutí

Na základě sociálního šetření a posudku lékaře pak krajská pobočka ÚP vydá rozhodnutí o tom, zda a v jaké výši se PNP přiznává. Rozhodnutí obsahuje výrok o přiznání příspěvku na péči v konkrétní výši od určitého měsíce, případně výrok o jeho nepřiznání.

Lhůty pro vyřízení

Lhůta pro vydání rozhodnutí o příspěvku na péči činí 60 dnů (pro úřad práce, který rozhoduje o dávce) + 45 dnů (pro okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzuje zdravotní stav žadatele). Pokud posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení nemůže ze závažných důvodů dodržet lhůtu 45 dnů, sdělí tyto důvody úřadu práce a lhůta pro vydání posudku se automaticky prodlužuje o dalších 30 dnů (na 75 dnů).

Nicméně v praxi se stává, že celý proces trvá mnohem déle (někdy i 8 a více měsíců). Obrňte se proto trpělivostí.

Odvolání proti rozhodnutí

Proti rozhodnutí se můžete odvolat. Proti rozhodnutí lze podat do 15 dnů od jeho obdržení odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále také „ministerstvo nebo „MPSV“), a to prostřednictvím úřadu práce, který rozhodnutí vydal. Před podáním odvolání je vhodné seznámit se s posudkem, jenž je součástí rozhodnutí o přiznání, či zamítnutí příspěvku a obsahuje skutková zjištění okresní správy sociálního zabezpečení a závěry, k nimž na jejich základě dospěla. Stupeň závislosti pro účely odvolacího řízení posuzuje na žádost ministerstva jeho posudková komise, složená obvykle ze dvou lékařů a tajemníka. Ta by se měla ve svém posudku vypořádat i s námitkami odvolatele, které směřují proti posudku okresní správy sociálního zabezpečení. Zhorší-li se v průběhu odvolacího řízení zdravotní stav posuzované osoby, je nutné na tuto skutečnost upozornit ministerstvo (a doložit nové lékařské zprávy) nebo přímo jeho posudkovou komisi.

Délka odvolacího řízení by neměla překročit 60 dnů (úřad práce a ministerstvo) + 60 dnů (pro vydání posudku posudkovou komisí MPSV). Pokud posudková komise MPSV nemůže ze závažných provozních důvodů dodržet lhůtu 60 dnů, sdělí tyto důvody ministerstvu a lhůta pro vydání posudku se automaticky prodlužuje o dalších 30 dnů (na 90 dnů).

V případě nedodržení lhůt lze podat podnět k provedení opatření proti nečinnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Nevede-li uplatnění podnětu k přijetí opatření proti nečinnosti ke zjednání nápravy, lze se obrátit na veřejného ochránce práv nebo podat žalobu na nečinnost ke krajskému soudu podle místa bydliště žalobce.

Proti rozhodnutí o odvolání lze do dvou měsíců od jeho obdržení podat žalobu ke krajskému soudu v místě vašeho bydliště (řízení je osvobozeno od soudních poplatků). Popřípadě je možné obrátit se na veřejného ochránce práv, který může ve věci zahájit šetření. Jeho možnosti přezkoumání závěrů posudkových lékařů, které jsou klíčové pro rozhodnutí, se však omezují na právní stránku posudků, ochránce nemůže přezkoumávat posudky po odborné medicínské stránce.

Povinnosti poskytovatele pomoci

Pokud jste poskytovatelem pomoci, máte povinnost do 8 dnů nahlásit úřadu práce písemně důležité změny, jako je např. ukončení poskytování péče poskytovatelem pomoci, zahájení hospitalizace nebo úmrtí vašeho rodiče. Ukončení hospitalizace nahlaste do 5 dnů od propuštění. Tato oznamovací povinnost se vztahuje i na dobu, po kterou řízení o přiznání příspěvku teprve probíhá a to již od data podání žádosti.

Oznámení hospitalizace je nutné učinit písemně, e-mailem či osobně do protokolu, nikoliv pouze telefonicky. Do oznámení uveďte jméno rodiče, další identifikační údaj (např. datum narození, rodné číslo) a adresu trvalého bydliště. Dále přesné datum hospitalizace (nebo jejího ukončení) a zdravotnické zařízení, kde je rodič hospitalizován nebo kam se po ukončení hospitalizace vrátil.

Pokud váš rodič bude hospitalizovaný celý kalendářní měsíc, příspěvek na péči za daný měsíc mu nenáleží.

Pozn. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění došlo poslední den v kalendářním měsíci. Příspěvek rodiči náleží, pokud šlo o sociální službu poskytovanou ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče.

Kontrola PNP

Úřady, které rozhodují o příspěvku na péči, jsou oprávněny kontrolovat využívání příspěvku k zajištění pomoci. V případě provedení kontroly je příjemce příspěvku povinen na žádost příslušného úřadu prokázat, že prostředky z příspěvku na péči byly vyplaceny (předány) osobě, která mu poskytuje péči. Takové prokázání může správní úřad požadovat maximálně 1 rok zpětně.

Co když váš rodič zemře dříve, než je přiznán PNP

Pokud u rodiče ještě neproběhlo sociální šetření, pak se bohužel řízení zastavuje a příspěvek na péči se neposkytuje (ani za zpětné období péče).  Pokud sociální šetření již proběhlo, pak se řízení povede i po smrti a vy jako pečující osoba do něj vstupujete.

Další informace o dávkách a o tom, jak se postarat o blízkého trpícího demencí najdete v komplexním průvodci „Jak se postarat o rodiče s demencí“. Kterého si můžete objednat zde: Komplexní průvodce „Jak se postarat o rodiče s demencí“ s mnoha praktickými a užitečnými bonusy

Máte otázky? Napište je do facebookové skupiny stránky Péče o stárnoucí rodiče . Odpovím vám na ně.

Líbil se vám tento článek? Pokud chcete dostávat podobné články do e-mailu,
nechte na sebe kontakt zde.